Kouzlíme s barvami: Jak volit jednotlivé odstíny v interiéru?

Barvy hrají v interiéru zásadní roli. Jakým způsobem si můžeme vytvořit trendový a současně nadčasový interiér, který nás časem určitě neomrzí?

Jak zacházet s barvami v interiéru

Základní zásada pro koncipování barev v interiéru říká, že by to měly být nejvýše tři odstíny. Větší počet již vyvolává disharmonii a působí rušivě.

Vhodnou pomůckou pro vytváření spojení barev je tzv. barevný kruh (anglicky color wheel). Ten zobrazuje vztahy mezi barvami primárními, sekundárními a terciálními. Proto se ním dá pracovat různě. Například barvy, které se nacházejí vedle sebe, vytvářejí barevný soulad. Naopak odstíny ležící naproti sobě jsou v kontrastu. Odstíny a vazby mezi nimi lze pak takto promítnout do interiéru pro vytvoření žádoucího dojmu.

Jeden z těchto odstínů by vždy měl být dominantní. Obvykle se doporučuje, aby to byla neutrální barva, na kterou pak navážete další výraznější tóny. Použít můžete například bílou, šedou nebo hnědou barvu. Vhodné je používat tyto odstíny na prvky, které později nepůjdou tak snadno změnit, například na zdi nebo na podlahu.

S pomocí barevných doplňků si pak jednotlivé prostory v domě či v bytě vyladíte pohodlně tak, jak odpovídá vašemu vkusu.

Jak dokáží vhodné barvy změnit vyznění jednotlivých místností

Při volbě konkrétních barevných kombinací má smysl brát v potaz i obecné působení barev v interiéru. Do značné míry je totiž možné vhodnou kombinací potlačit určité problémy konkrétní dispozice. Světlé odstíny vnesou do interiéru více světla a opticky ho zvětší. Naopak tmavé barvy se používají k tomu, aby se příliš velké místnosti opticky zútulnily. Jde též o vhodné řešení pro místnosti s vysokými stropy.

Podobně lze obecně barvy rozdělit na teplé a studené. To je možné rovněž využít v jednotlivých místnostech při potlačení nežádoucího dojmu vyvěrajícího z nevhodného dispozičního řešení. Například místnost orientovanou na jih, která trpí tím, že v ní může být příliš horko, lze tímto způsobem korigovat a vyvolat subjektivně chladnější dojem.

Mějte na paměti, že rozdělení jednotlivých tónů na teplé a studené není otázkou striktního odlišování jednotlivých barev. Kupříkladu oranžová sice je jednoznačně teplá, ale například šedá může být teplá i studená.

Psychologické působení barev

Stejně tak je nesporné, že barvy mají vliv na lidskou psychiku. Například červená je velmi dynamická a živá. Působí stimulačně a hodí se proto například do kuchyní, které často slouží ke společenskému setkávání a potřebují tak, aby konverzace čile proudila a obyvatelé i hosté se nenudili.

Do obývacího pokoje je podobně vhodná energická žlutá. Chcete-li ale v této části bytu spíše odpočívat, lepší může být například zelená.

Obecně k aktivitě spíše podněcují právě teplé odstíny, zatímco studené tóny zklidňují a přispívají k relaxaci. To je důvod, proč se například do ložnic naopak hodí modrá. Oproti tomu fialovou lze považovat za jistým způsobem náročnější odstín, který primárně motivuje a podněcuje kreativitu. V místnosti, jejíž hlavním úkolem je poskytnout nám odpočinek, proto nepůsobí dobře.

Spektrum studených odstínů však přispívá i k lepšímu soustředění. Hledáte-li tak barvu, kterou je například vhodné vymalovat pracovnu, nabízí se opět již vzpomenutá zelená. Aktivizační funkci mají konkrétně tmavší a sytější odstíny.